Samozřejmě. Každý plyn zvětšuje svůj tlak s rostoucí teplotou. Tlak plynu se dokonce definuje jako působení jednotlivých částic, které se pohybují neuspořádaným, pohybem a naráží do sebe vzájemně a zároveň do stěny nádoby. Přičemž teplo jako takové je energie jednotlivých částic, které kmitají a čím do nich narvem více tepla, energie (potažmo zahřejeme je), tím více kmitají a tím silněji naráží na stěnu nádoby -> působí větším tlakem. Změna tlaku plynu je dána velikostí změny teploty, změnou objemu a nějakým materiálovým koeficientem pro daný plyn (tabulkové hodnoty), přičemž objem zůstává (v ideálním případě) stejný. Změnu tlaku směsi plynu (např. vzduch) se spočítá jako součet parciálních tlaků jednotlivých složek. Zní to strašně učeně, ale je to jednoduché, pokud budu mít směs 20% O2 (kyslík) a 80% N2 (dusík) a vím, že změna tlaku pro kyslík při dané změně teploty bude X a pro dusík bude Y, tak celková změna tlaku bude 0,2X+0,8Y. Lze z toho vidět, že záleží na složení, ale neznamená to, že jednosložkový plyn je ideální, naopak, vhodně namíchaná směs může změnu tlaku při změně teploty snížit. Vzduch je ze 78% dusík a jestli jeho roztažnost bude o víc, než 5% jiná, než čistý dusík, tak bych se hodně divil. jo, našel jsem, že plynová konstanta vzduchu je 22,40 J/kg/K a dusík má 22,41 J/kg/K. Takže ten rozdíl je opravdu velmi zanedbatelný - co se týče změny tlaku při změně teploty.
edit: Zima/léto je celkem jedno, jde o změnu teploty, ne o její absolutní hodnotu, pokud se pohybujeme v teplotách, kdy nedochází ke změně fáze (plyn -> kapalina, atd...). Pokud bychom jezdili na jedněch kolech pořád (kdo to tak dělá?) a ty kola byly ideálně těsné, tak bychom museli upravit tlak v kolech podle teploty, na zimu trochu dofoukat a na léto upustit. Změna tlaku ale za provozu bude stejná. Pokud se zvedne teplota jízdou v gumě o 20% (počítáno v Kelvinech
, naroste o 20% tlak v pneumatice, ať je zima, nebo léto.