• Volnoběžný ventil
• Vzduchový ventil volnoběhu
• Kontrola otáček volnoběhu
• Vzduchový kanál mimo těleso škrtící klapky
• Přemostění škrtící klapky při volnoběhu
• Ovladač vzduchového vstupu
• Přemostění sacího kanálu
• Výhybka sání
• Ovládání vzduchu v sacím kanále
• plus mnohé jiné

Podle poměrně velkého počtu názvů lze usoudit, že každý výrobce chtěl stejnou věc nazývat po svém, což se koneckonců podařilo a všichni museli všechno umět. Z tohoto prostého důvodu se nákup součástky snadno stával zlým snem, záleželo totiž na tom, který z oněch cca deseti platných názvů prodavač užíval. S trochou nadsázky lze tvrdit, že složením jakékoli kombinace slov volnoběh, sací kanál, sání vzduchu, vzduch, vzduchový, ovládání, přemostění, výhybka vytvoříte svůj vlastní platný název.

Omlouváme se za nejasnosti s názvoslovím, ale my jsme je nezpůsobili. Ptáte se, jak volnoběžný ventil funguje? Prohlédněte si následující obrázek.



Celá jednotka je připevněna k tělesu škrtící klapky. V případě, že je klapka uzavřena, vzduch vstupuje do motoru dříve, než by prošel klapkou. V podstatě obchází těleso klapky a dostává se do té části sacího kanálu, která vede přímo k válcům. Volnoběžný ventil byl vynalezen proto, aby motor mohl být zásoben vzduchem i za nepřítomnosti řidiče. Ventil zná pouze dvě polohy: otevřenou a uzavřenou, neexistuje situace, ve které by byl otevřen „napůl“. Řídící jednotka vysílá během jedné vteřiny velký počet pulzů, kterými určuje, zda ventil má být otevřený nebo ne. Tyto pulzy způsobují kmitání plunžeru uvnitř ventilu. Frekvence kmitů je dostatečně vysoká na včasnou úpravu sacího kanálu, proto byste neměli zaznamenat sebemenší změny v otáčkách motoru. Kmit nazýváme pracovní cyklus, jeho hodnota je procentuálním vyjádřením času, po který je ventil otevřen. Tedy pro stálé uzavření ventilu platí hodnota 0%, při stálém otevření říkáme, že je ventil otevřen na 100%. Neexistují jiné hodnoty pracovního cyklu.

Pro použití volnoběžného ventilu existují tři jasné důvody, čtvrtý je prozatím otázkou diskuze:

Spouštění motoru:

• Při startu motor potřebuje volný přísun vzduchu, proto je signálem ŘJ ventil otevřen na 100%.
• Po snížení otáček a stabilizaci provozu motoru musí být zabezpečen přísun vzduchu pro volnoběh.

• Procesy platné při volnoběhu je poněkud složitější, než vyplývá z názvu.
• Běh motoru musí být hladký a stabilní.
• Počet otáček při volnoběhu je vyšší při studeném startu.
• Počet otáček při volnoběhu je vyšší pokud se motor přehřívá.
• Vlivem vyšších otáček pracuje vodní čerpadlo rychleji, čímž se zvyšuje průtok chladicí kapaliny v motoru.
• Vyšší otáčky motoru zvyšují i otáčky hlavního větráku, chlazení je tedy účinnější.
• Počet otáček při volnoběhu stoupá se zatížením alternátoru.
• Počet otáček při volnoběhu je také ovlivněn polohou volantu a momentálními nároky posilovače řízení.

• Při uvolnění plynového pedálu se IAB otevře na 100%, nedojde tím k zhasnutí motortu.
• Poté, co otáčky motoru poklesnou na hodnotu platnou pro volnoběh, IAB se vrací k pracovnímu cyklu (kmitání).
• Při zastavení vozidla je hodnota volnoběžných otáček motoru zcela ovládána volnoběžným ventilem.

• Při plném otevření škrticí klapky je ventil otevřen na 100%. Nicméně otázkou zůstává, zda se tak zvýší průtok vzduchu.
• Vzduch do motoru může vtékat dvěma místy: škrticí klapkou a otevřeným ventilem.
• Vzduch přicházející z ventilu pravděpodobně naruší plynulost toku vzduchu z klapky.
• Autor článku se doposud nesetkal se srovnávacím testem na toto téma.
• Existuje MOŽNOST zvýšení průtoku vzduchu, nicméně tento vyšší tok je mnohem proměnlivější a jeho turbulence jsou vyšší.