Ještě malý postřeh k olejům na
WWW.oleje.cz
Citace z internetových diskusí:
... 15W/40 je minerál, 10W/40 je polosyntetika
a 5W/40 je plná syntetika...
... minerální oleje rychleji degenerují působením
vzdušné vlhkosti a kyslíku...
... v městském provozu se zkracuje výměnná
lhůta o 1/3, pokud nepoužíváte plnou
syntetiku...
Jestliže někdo o motorových olejích neví téměř
vůbec nic, potom určitě ví alespoň to základní
– že existují motorové oleje minerální,
polosyntetické a syntetické. Ti, kteří jsou
pevnější v kramflecích, to ještě trochu vylepší
a používají termíny jako „plná syntetika“
nebo „obyčejný minerál“. Důležité je, že si
všichni rozumějí a domluví se k všeobecné
spokojenosti. Ono se ale ani nejde nedomluvit.
A si dáte do motoru jakýkoliv olej, motor
bude buto jenom spokojený nebo hodně
spokojený. Je to jako v případě Járy Cimrmana
– v motorových olejích se totiž těžko šlápne
vedle.
Motorové oleje jsou dnes pouze dobré nebo
ještě lepší, samozřejmě pokud vyloučíme
levné oleje pro staré a ještě starší motory.
A je úplně jedno, jestli jsou takové nebo makové.
Já si dovoluji při plném vědomí tvrdit,
že v maloobchodním prodeji neexistuje ani
jeden plně syntetický motorový olej. Každý
olej má menší či větší podíl minerální složky,
i když je na etiketě napsáno „syntetický“ nebo
„plně syntetický“. Některý výrobce na etiketě
alespoň uvede např. „vyrobeno syntetickou
technologií“, „vyrobeno HC technologií“,
„vyrobeno HT syntézou“ či nějak podobně, jiný
stále trvá na plně syntetickém oleji. Vím
spolehlivě minimálně o jednom případu oleje
SAE 5W/40 známého výrobce, ve kterém není
ani stopa syntetického oleje, přesto se na etiketě
skví text „plně syntetický“.
Ještě větší zmatek v pojmech syntetický
a minerální vznikl zejména v posledních pěti
letech, kdy po nešastném rozhodnutí amerického
úřadu pro reklamu začaly být jako
syntetické označovány i kvalitní minerální
oleje. Technologie výroby minerálních olejů
už opravdu došly tak daleko, že vlastnosti
kvalitních minerálních a syntetických olejů se
téměř vyrovnaly. Jedná se tak o neustálý boj
obchodníků, kteří by „syntetický olej“ říkali
nejraději téměř každému oleji, protože zákazníci
na to dobře slyší, a chemiků, kteří vyvíjejí
technologie a vyrábějí oleje.
Fenomén syntetických, polosyntetických
a minerálních motorových olejů se projevuje
Mazivářské Mazivářské
mýty mýty
Mýtus třetí – minerál, Mýtus třetí – minerál,
polosyntetika, syntetika polosyntetika, syntetika
TECHNOLOGIE
24
Ve spolupráci s ing. Jaroslavem
Černým z VŠCHT v Praze jsme
pro vás připravili novou krátkou
rubriku, poodhalující některé
mýty, které opřádají oblast
maziv. Inspirací nám jsou
nejrůznější internetové diskuse,
kde mnozí rádoby odborníci
prezentují své názory. Dnes
se podíváme na úplný fenomén
v olejářské problematice.
i v tom, že těmito termíny jsou často určovány
jak viskozitní vlastnosti, tak i kvalita olejů.
Přitom to spolu ale vůbec nesouvisí. Z minerálních
olejů lze namíchat olej s jakoukoliv
viskozitou, ale ta přece nic neříká o kvalitě
oleje. Výkonové vlastnosti, tzn. kvalita olejů,
jsou dány především použitou aditivací. Ta je
rozhodující pro konečnou kvalitu motorového
oleje. Samozřejmě že také záleží na kvalitě
základových olejů, a už syntetických nebo
minerálních, kterých máme několik typů
s různou kvalitou. Ale to už bychom zabíhali
příliš do podrobností.
Kvalita oleje je zřejmá především ze specifikací
uvedených na etiketě obalu. Vezměme
si jako příklad oleje SAE 15W/40, 10W/40,
5W/40 a 0W/40. Všechny mohou mít výkonovou
specifikaci ACEA A3/B3, příp. i B4. Z toho
je zřejmé, že výkon, kvalita a životnost, např.
olejů SAE 15W/40 a 5W/40 či 0W/40, může
být naprosto stejná. Rozhodně tedy neplatí,
že čím je údaj xW nižší, tím je vyšší kvalita
a životnost oleje a olej vydrží v motoru déle.
To je naprostý nesmysl. Oleje SAE 0W/40 či
5W/40 mají lepší viskozitní vlastnosti, rychleji
se v motoru dopravují na všechna mazaná
místa, ale kvalitou a životností jsou stejné jako
oleje SAE 10W/40 či 15W/40, tj. úspěšně
prošly stejnými motorovými testy, kde všechny
dosáhly vyhovujících výsledků.
Rozdělování olejů na minerální, polosyntetické
a syntetické je přežitek ze 70. a 80. let
minulého století. Tehdy to mělo i svůj praktický
význam. V dnešní době to již nic neříká
a tyto termíny by se neměly už vůbec používat.
Ostatně i respektované instituce API,
SAE a ACEA je také na začátku 90. let minulého
století vyřadily ze svého slovníku. Povede
se to i nám?
Ing. Jaroslav Černý, CSc.
Ústav technologie ropy a petrochemie,
VŠCHT Praha
jaroslav.cerny@vscht.cz
Příště vám poodhalíme mýtus číslo čtyři
na téma: Motorové oleje a doporučení
výrobce